Budování přírodní zahrady
Budujeme zahradu krok za krokem podle kritérií certifikace přírodních zahrad. Spolupracujeme s nadací Veronica a letos se chceme o certifikaci ucházet.
Chceme vybudovat místo, kde lidé pocítí blízkost přírody, najdou klid a načerpají síly. Přírodní zahradu, která dává stejnou měrou lidem i zvířatům – a jejíž plody budou sklízet i další generace.
Proč přírodní zahrada
Chceme vybudovat místo, kde se lidé zastaví. Kde se vytrhnou z uspěchaného městského života, pocítí blízkost přírody, najdou klid, pohodu a přátelství. Místo, kde se dá uvolnit a načerpat energii.
Proto budujeme přírodní zahradu – s divokými kouty, starými odrůdami stromů a keřů, s rostlinami, které rostou přirozeně a dávají své plody jak zvířatům, tak lidem. Chceme velkou diverzitu rostlin, která přiláká hmyz a živočichy a navrátí do přírody vazby, které jsme jako lidé svými zásahy přetrhali.
Víme, že je to dlouhá cesta. Plody naší práce v plné míře budou sklízet až další generace – a stojí nám to za to. Baví nás to.
Cíl: certifikovaná přírodní zahrada
Rozhodli jsme se usilovat o plaketu přírodní zahrady – její kritéria nám dávají smysl a jsou pro nás zároveň motivací dělat věci správně. Rozvíjíme spolupráci s nadací Veronica, která certifikaci v Česku zastřešuje, a letos se chceme o certifikaci poprvé ucházet.
Certifikace není samoúčelná. Jsou to konkrétní, ověřitelná kritéria, která nám pomáhají rozhodovat – co vysadit, jak hospodařit s vodou, co na zahradě nechat být.
Tři základní podmínky
Tato povinná kritéria musí splňovat každá certifikovaná přírodní zahrada. Plníme je všechna tři od samého začátku.
Žádná umělá hnojiva – půdu živíme kompostem a organickou hmotou, ne minerální chemií.
Žádné pesticidy ani herbicidy – zahrada se o rovnováhu stará sama. Škůdce řeší přirození predátoři, plevel řeší mulč a hustá výsadba.
Žádná rašelina – rašeliniště jsou chráněné ekosystémy s obrovskou zásobou uhlíku. Používáme místní kompost a substráty bez rašeliny.
Přírodní prvky zahrady
Veronica hodnotí přítomnost konkrétních přírodních prvků – každý bodovaně, minimem je 7 bodů.
Co už máme:
Divoký koutek a divoké porosty – část zahrady necháváme přirozenému vývoji. Nepokosit, nepročistit, nechat být – to je taky práce.
Mimořádná stanoviště – strmý svah přinesl přirozenou rozmanitost: suché exponované plochy nahoře, vlhčí chráněná místa níže. Různá stanoviště, různé druhy.
Stromy a dřeviny – snažíme se zachovat původní stromy a dřeviny na zahradě. Mnohé z nich ale již odcházejí – věkem, suchem nebo změnou podmínek. Po dokončení terénních úprav je budeme postupně nahrazovat vybranými starými a odolnými odrůdami, přizpůsobenými měnícím se klimatickým podmínkám, aby vydržely generace.
Co přibude po dokončení terénních úprav:
Stále probíhají rozsáhlé pozemní práce a budování infrastruktury, takže většina výsadeb zatím čeká. Plán je ale jasný: plané keře a živý plot (hloh, šípek, bez) podél hranic zahrady, rozšíření výsadeb domácích rostlin pro opylovače a postupné doplňování ovocných dřevin a keřů starých odrůd.
Způsoby hospodaření
Co už funguje:
Kompostování – veškerý bioodpad ze zahrady i kuchyně jde do kompostu. Uzavřený cyklus živin bez odvozu.
Mulčování – mulč pokrývá záhony hned po výsadbě. Udržuje vlhkost, brání plevelům, přidává organiku.
Ekologické materiály – využíváme místní a přírodní materiály: dřevo, kámen, recyklovaný substrát. Veškerý biologický materiál ze zahrady spotřebováváme – nic nevyvážíme. Betonu jsme se úplně nevyhnuli: použili jsme ho při stavbě skleníku a na zpevnění cest travními betonovými dlaždicemi, které propouštějí vodu.
Ovocné hospodaření – postupně doplňujeme ovocné dřeviny a keře, preferujeme staré a odolné odrůdy.
Skleník a pěstební stan – celoroční pěstební provoz, výpěstky pro zahradu i sdílení s dalšími.
Smíšená kultura – gildový přístup a střídání skupin plodin místo monokultur.
Co ještě rozvíjíme:
Zadržování dešťové vody – právě začínáme budovat první část systému: zakopání 10m³ jímky na zachytávání přívalových dešťů. Svah vodu rychle odvádí a my ji chceme udržet tam, kde ji zahrada potřebuje.
Ubytovací místa pro zvířecí pomocníky – budky, hmyzí hotely a úkryty máme, ale chceme jich víc a lépe rozmístěných.
Pěstování zeleniny a bylinek – skleník jedeme naplno, venkovní záhony teprve vznikají souběžně s terénními úpravami.
Proč spolupráce s Veronicou
Nadace Veronica se přírodním zahradám věnuje dlouhodobě a jejich certifikace je jediný strukturovaný systém hodnocení přírodních zahrad v Česku. Není to razítko – je to příslib a zpětná vazba, která nám pomáhá dělat věci správně.
Více o certifikaci na veronica.cz/certifikace-prirodnich-zahrad.
Novinky z tohoto tématu
V příštích dnech má přijít ochlazení, tak jsme radši sklidili všechny venkovní papriky najednou. Letos jsme je pěstovali vůbec poprvé a hodně se zadařilo – nejvíc nás nadchla odrůda Corno Rosso. Nakonec jsme posbírali ještě dvě bedýnky, takže se teď rychle vrháme na zpracování.
Od kamaráda Mirka, specialisty na moruše, jsme získali další dvě naroubované sazenice. Vysadili jsme je do horní části zahrady, která je opravdu hodně vyschlá a trpí suchem. Učíme se z loňska a tentokrát jsme vybrali výhodnější místa – tak nám držte palce, ať se chytnou.
Jako zakladatelé spolku Život mě baví jsme se s Mirkem vydali za vzděláním – zajeli jsme se podívat do sadů Potulného sadaře Dominika Grohmanna. Mirek kvůli tomu dorazil až ze severní Moravy. Ukázali nám, jak zvládají letošní sucho, jak bojují s hraboši a hryzci, proč raději očkují než roubují a jak na bývalém poli založili obecní sad. Byl to moc inspirativní den.
Na jaře jsme vyvýšené záhony u skleníku pracně stavěli a plnili vrstvu po vrstvě. Teď přišla odměna – plné mísy velkých paprik, kbelík okurek, pórek jako z obrázku i poprvé krásné velké řepy. První sezóna ukázala, že se všechna ta dřina vyplatila.
V únoru se mi podařilo sehnat větší množství štěpky a říkal jsem si, co s tím vším budu dělat. Dnes vím, že to byla jedna z nejlepších věcí pro naši zahradu. Bez mulčování štěpkou by mi letos v těch obrovských vedrech spousta keřů a stromků odumřela.
Během dvou dnů se nám ve skleníku přemnožili dřepčíci. Nejdřív zlikvidovali lichořeřišnici u obou vchodů, pak se vrhli na brukvovité. Milují sucho a horko – a přesně takové dny zrovna byly. Pomohl vývar z česneku, žluté lepivé desky a vyházení napadené lichořeřišnice.