Léto nám přichystalo nezvaného hosta. Ve skleníku se objevili dřepčíci – drobní skákaví brouci, kteří útočí na brukvovité rostliny. A nešlo o pár kusů. Během dvou dnů se rozmnožili neuvěřitelným tempem a měli jsme je úplně všude.
Jak invaze začala
Nejdřív si posvítili na lichořeřišnici, kterou máme ve skleníku u obou vchodů. Tu nám zlikvidovali kompletně. Vzápětí se vrhli na brukvovité rostliny. Sotva jsem stačil zaznamenat, že tam nějací jsou, a už se z toho stala plošná invaze.
Proč zrovna teď
Zjistil jsem, že dřepčíci milují sucho a horko – a přesně takové dny zrovna panovaly. Byla extrémní suchá vedra a škůdcům to náramně svědčilo. To, co jsme prožívali jako nepříjemné počasí, byly pro ně ideální podmínky k explozivnímu množení.
Souvislost, kterou jsem si ověřoval, se potvrdila: dřepčíci jsou vážným škůdcem řepky, na kterou útočí stejně jako na brukvovitou zeleninu. Kalamitní výskyt zahradníci pozorují typicky v červenci a srpnu, a čím tepleji a sušeji, tím lépe se jim daří. Když v okolí dozrává a vysychá řepka, přemnožení brouci se rozlézají dál – a rádi zamíří i do našich záhonů a skleníku.
Co jsem proti nim udělal
Sáhl jsem po přírodních prostředcích. Nejdřív jsem je postříkal rozprašovačem se zředěným vývarem z česneku. Hned poté jsem po skleníku rozmístil žluté lepivé desky, na které se skákaví brouci chytají. A napadenou lichořeřišnici u vchodů jsem bez milosti vyházel – posloužila jako past, na které se škůdci soustředili, takže její odstranění je zbavilo úkrytu i potravy.
Výsledek
Zabralo to rychle. Za tři dny byla invaze zlikvidovaná. Kombinace česnekového vývaru, žlutých lepivých desek a odstranění nejvíc napadené lichořeřišnice udělala svoje – a to všechno bez chemie.
Co si z toho beru
Dřepčíci jsou v horkých a suchých dnech riziko, se kterým je potřeba počítat, obzvlášť ve skleníku, kde se teplo drží. Příště chci reagovat ještě dřív – žluté lepivé desky rozmístit preventivně, jakmile přijdou vedra, a napadené rostliny řešit hned, ne až se z pár brouků stane invaze.