Minule jsme kopali díru na jímku a naráželi přitom na skálu. Dnes přišel další velký krok – samotnou jímku jsme konečně spustili do připravené díry.
Pět lidí a kus sousedské výpomoci
Sešli jsme se v pěti – já a čtyři chlapi, kteří přišli pomoct. Moc jim za to děkujeme. Je na tom krásně vidět, jak pěkně mezi námi funguje sousedská a komunitní výpomoc, když je potřeba. Zrovna u takhle velké a těžké věci platí dvojnásob, že sám by to člověk neuzvedl.
Minibagr, bez kterého bychom to nedali
Jímku jsme do díry spouštěli s tím, že nám ji ještě přidržoval náš minibagr. Byl jsem vlastně překvapený, že bez něj bychom ji do díry asi jen těžko dostali. Jsem rád, že tuhle techniku máme na zahradě k dispozici – a často ji nakonec využijeme i k něčemu, co jsme původně vůbec neplánovali. Při výkopu jímky nám bagr sice pomáhal, ale protože je to jen minibagr, spoustu věcí se stejně muselo kutat a dobývat ručně, s pomocí elektrického kladiva Kanga. Bagr pak pomáhal vytahovat kusy skály, šutry a zeminu z díry ven.
Co nás čeká dál – obsyp z vlastních zdrojů
Teď nás čeká jímku opatrně obsypat. I tady se snažíme maximálně využívat místní materiály. V tomhle případě budeme jímku obsypávat jemnou jílovitou půdou, která se nachází přímo na místě, kde budeme mít zastřešení aut fotovoltaickými panely. Proto to na zahradě vždycky tak trochu vypadá, že je spousta věcí rozdělaných – ale všechno to na sebe navazuje, abychom zbytečně nepřeváželi materiály sem a tam.
Běžně by se jímka obsypávala dovezeným pískem. My se ale snažíme využít maximum z toho, co na zahradě máme, a eliminovat tak náklady i ekologickou zátěž, která by vznikla převážením písku přes celé Brno.